Cviky a zkoušky
Musím se vám přiznat, že než jsem začala psát tento článek, tak jsem musela velmi hodně přemýšlet nad tím, co jsem vám vůbec slíbila, že v článku bude. Takže jsem si hodně lámala hlavu a pro zamrzlý mozek s nulovou přemýšlivostí v tomto období je to dosti těžké.
Ale přemohla jsem si a vzpomněla si! Ale přiznávám, že jsem si musela pročíst předminulý článek, kde jsem toto téma zmiňovala.
A přišla jsem na to. Chtěli jste vědět, co zkoušíme a cvičíme, když je velká zima a bez sněhu. Takže s chutí do toho!
Jak jsem říkala, při tomto období raději zůstáváme jen v nejbližším okolí. Ani já a ani Rozka nejsme jízdárenský typ - ale jednou za měsíc nějakou tu prácičku zkusíme -, tudíž radději couráme po terénu a vyrovnáváme se s přírodními nástrahami. Takže spojujeme příjemné s užitečným a po čase vyjížďky různě zastavujeme a testujeme pozornost našich koní vůči nám.
Začínáme od banálních záležitostí, jako je procházka po louce na ruce - různě zastavujeme, zkoušíme obraty, měníme tempo,... Prostě takové ty kravinky, které určitě děláte i vy. Ale já s Rozárkou to pak povyšuji ny vyšší úroveň a prostě ji pustím úplně na volno a čekám, co udělá. Nejčastěji se pustí do trávy, někdy pochoduje a následuje mne, když ji řeknu (ale stále má osobní přestávky na trávu), ale neodchází pryč. Tak ji mohu nechat na volno a já třeba fotit, nebop na nějakou dobu odejít na druhý konec louky a pak se pro ní vrátit. Když i tuhle zkoušku zvládneme (a tu zvládneme vždy), tak pokračujeme zase v jízdě někam na další louku.
A když se nám chce, tak po nějaké době jízdy zase seskočíme a zkoušíme dosud naučené cirkusové kousky. Ale to jen málokdy se nám chce takhle trdlíkovat na zmrzlé půdě a tak je raději zkoušíme doma v ohradě na písku, či za teplého období.
Naše hlavní cvičení spočívá v takovém mini tréninku, kdy zkoušíme trpělivost a ochotu koní. Zkoušíme, jestli se můžeme od koní odtrhnout a jet jiným směrem, nebo cvičíme běh všech ostatních a my stojíme a čekáme. Či každý z nás jde jiným tempem. Prostě různě.
Až ale není zima, tak to si zajedeme na nějakou louku a uděláme si takové smíšené tréninkové cvičení. Zkoušíme různé cviky ze všech, co jsem vám zde nastínila, ale taky zařadíme i jiné - zajímavější - já například zkouším, co si u Rozárka mohu a nemohu dovolit (zatím jsem nenašla nic, co si u ní nemohu dovolit), zkouším ji drbat úplně všude, zkouším její citlivá místa, zkouším kolem ní běhat, dělat kraviny a očekávám jak zareaguje. A mohu vám říci, že Rozka se na mě jen koukne, zkontroluje mne a buď se diví, nebo mě neřeší a ingnoruje mě, či se s radostí přidá. A nejen to, opravdu zkouším vše co mě napadne, jednou jsem se proti ní rozběhla s výhružným postojem. A víte co udělala? Zvedla hlavu, mrkla, otočila na mě ouška, olízla se a čekala, až k ní doběhnu. Doběhla jsem k ní, před ní jsem dupla nohama a ona? Udělala krok ke mě a šťouchla mě čumákem a začala žrát trávu. Někdy po ní házím (ale jemně a s citem propánaboha , abyste si nemyseli) různé předměty - větvičky, mikiny, ... a jednou jsem po ní hodila i její vlastní bobek (:D). Zase očekávám, jak zareaguje, její reakce je vždy stejná, koukne na mě, odfrkne, očuchá co jsem po ní hodila a zdali to není k jídlu a pak mne ignoruje. Zatím jen párkrát jsem zkusila jí zakrýt oči a vést ji někam, jelikož jsme měli ošklivou událost (velmi alergická reakce na hmyzí bodnutí), kdy celá opuchla, měla horečku a opuchnutím neviděla ani na jedno oko.
Opravdu, své zkoušky a cviky můžete vymýšlet, jak se říká, "za pochodu" a přizpůsobovat je k potřebám svým a vašeho koníka. Takže vám držím palečky a ačkoliv vím, že tento článek byl jeden z těch slabších (omolouvám se hluboce, ale psala jsem seminární práci - ano další - a už mi to všechno hlava nebere), tak doufám, že z něj naberete aspoň nějakou inspiraci.
