Plnění cílů a snů
Dlouho jsem se vám neozvala a už vůbec nic dlouho nenapsala. Za to se vám všem omlouvám. Každopádně odteď to mám volnější a mám více času si opravdu sednout k počítači a bezmezně přemýšlet o tom, co vám tentokrát napíšu.
Teď se tedy přesuňme k mému novému článku, jehož název již znáte. Rozhodla jsem se tak, jelikož jsem si minulý měsíc splnila další velký cíl a sen. Tudíž jsem se chtěla s vámi o něj podělit a dokázat vám, že vše, opravdu vše, je možné, když si za tím stojíte a děláte pro to maximum.
A co tedy byl můj další velký sen a nedosažitelný cíl? HORY. Hory se svým koněm. Hory s Rozárkou. A to se mi opravdu splnilo. Minulý měsíc jsme se sbalili a odjeli směr Beskydy. Přesněji Palkovice, kde sídlí nádherný ranč Myšák western ranč, kde jsme také pobývali. Okolí bylo nádherné, terény pro nás těžší zkouškou, ale pro nás bezchybné. Lidé velmi přátelští a zdejší koně byli pro nás snad nedosažitelní. Jakýsi nový svět. První tři dny nás tam pobývalo šest, Janička s Kessi, Míša s Cezim, já s Rozárkou, Sabina s naším Kaštánkem, její sestra se svým Jupem a naše velmi dobrá kamarádka Simča se svou Kačou. Již o toho první dne jsme se spřátelili s Myšákem a jeho zdejším týmem, kteří nás vzali na první výlet po okolí. Další den byl jako probuzení do oného jiného světa.
Náš výhled na Lysou horu.
To už nás čekal další a delší výlet, plný krásných kopců, luk, polí, potoků a říček. Opravdu jsme se s našimi koňmi sáhli skoro až na dno svých zkušeností. Další dny už byli volnější, na ranči ve stanech jsme zůstali už jen čtyři - bez Terky a Simči - plus také naši rodiče, kteří byli ubytováni na myšákův ranč v apartmánu. Avšak čtvrtý den musela Janička odjet, tudíž přijel můj přítel, který tak vyměnil místo Janičky a mohl osedlat Kessi. Tak se mi splnil další sen - se svými koňmi a přítelem na horách. Splněná dovolená. Tuto dovolenou jsme nakonec prodloužili o dalších několik dnů a navázali jsme nové přátelství se spousty lidmi. Jak s týmem z ranče, tak i z jeho restaurace. Za našeho pobytu zde také probíhal i tábor, takže jsme se i připojili k napomáhání třeba jejich stezky odvahy a opravdu se zúčastnili všeho, čeho jsme mohli. Třešničkou na dortu byl náš soukromý výlet po zdejších kopcích, ze kterých jsme pozorovali další kopce a hory a také i samotné vzdálené Vysoké Tatry.
Náš tým, Myšákův tým s Myšákem a parta táborníků.
Po několika dnech jsme už bohužel museli odjet. Avšak kontakty jsme nepřerušili a nedávno jsme ranč byli navštívit znovu. Slovo dalo slovo a Myšák nám nabídl návrh. My přijali. A cože to je? V září tam jedem zas! Tentokráte na parádní čundr po Beskydech! Takže další sen splněn? Ano!
Závěrem mohu říci, že nám i našim koním tento několika denní výlet za humny dal neskutečně mnoho. Nové přátelé, nové zkušenosti, nádherné zážitky a vzpomínky, nové síly, nové myšlenky, nové zájmy, nové obzory, splněné cíle a sny. Tím i nové cíle a sny.
Nevzdávejte svých snů! Plňte si je! Překonávejte své cíle a vytvářejte nové!
Uprostřed něčeho.
PS. Důvod proč jsem nebyla poté vůbec k zastižení je ten, že jsem odcestovala s přítelem na Slovensko :)
Takže se těšte na nové články!
Vaše Klér a Rozárka
