Rozka a zima?
Zima, zima, zima všude je... a tady je článek na vaše přání!
Chtěli jste nějaký článek o Rozárce či co dělat s koňmi v zimě. No já to hned spojím!
Ačkoliv je por mě zima nejtěžší období - jednak je až moc brzo tma - , ale mé kolena dostavájí hodně zabrat a někdy se nemohu hýbat. Ale Rozárka zimu miluje. Nejen, že je chlupatá, že je jako nepodařený medvídek, který vypadá jako chlupatý lachtan, ale je skoro stále plná energie a pozivitismu a neustále vyhledává kontakt se mnou (příčinou je, že jsme málo spolu přes "světlo"). Tudíž je umazlená a zkouší nejen na mne, co si zase může dovolit a co ne. A když je sníh? Panečku! Rozka je úplně nadšená. Skáče se mnou do nejhlubšího sněhu, pořád se válí, skáče, chodí přes nahromaděné kupy sněhu, co místní naházeli a jéje, pokud se týče jejího pozivitismu, fůha. Málokdy jí vidím, jak příjde za mnou a s radostí mi ukazuje, jak má zamrzlá bedra a řehtá, povyskakuje si a hlavně... prdí. Pokud je někdo přeborník v prdění, je to Rozárka (a pak naše fena), kamarádi by mohli vyprávět, jaké to je jet za Rozárkou, která má velmi pozitivní náladu, tudíž prdí. To pak i přes své bolesti vždy čekám na toto zimní kouzlo.
Kaštánek tak nadšený zase není, ale jakmile vyjedeme se sáňkami, tak mu to jde a je ve svém živlu, Vykračuje si, jako velký pán.
V zimě s holkama vždy provádíme hry s koňmi. A jaké? Letos je určitě i natočíme! Nejen, že zkoušíme cirkusové kousky, ale koulovačka či procházky v lese, kdy schválně shazujete sníh ze stromů nesmí chybět. pak vyjedeme se sáňkami, nebo všichni děláme sněhové andělíčky. No dobře, Rozka sněhové mrože. (:D)
Vtipné jsou i vyjížďky ve sněhu, kde se navzájem stopujeme.
Ale když není sníh? To je pak tragédie. V našem okolí je vždycky nadměrné morko, tudíž bláto. A když se vyhnete na vyjížďkách letícím hrudkám čehosi jako bláto, tak pro změnu jsou koně v ohradách jako velké hrudky velké blátěné příšerky. Rozka a ani Kašťa tohle blátěné období nemají rádi, a teprv když to všechno zamrzne, tak to je pak na držku. To raději zůstáváme na nejbližších loukách a zkoušíme práci, jak bych to řekla, ve "volnosti". Na otevřené louce zkoušíme, jak na nás koně reagují a jak jsme za celý rok postoupili. Děláme různé cvičení a zkoušky. Ale to vám napíšu někdy později.
Já (a hlavně Rozka, si teda myslím) doufáme, že letos bude alespoň nějaký sníh abychom vám mohli zimní "radovánky" natočit, jelikož Rozka v zimě je opravdu podívaná.
Omlouvám se vám, že článek vychází tak pozdě, než jsem slibovala, ale je toho opravdu hodně. Tudíž mi prosím i promiňte, že je tentokrát článeček kratší, ne moc přehledný a ne na úrovni, která je u mne zvykem.
Každopádně pevně věřím, že se vše zlepší ještě do konce roku a ustálí se to. :)
